Magická síla stromů (I.část)

Rozbor úryvků z knihy “Zrcadlo okultismu” (Věra Kubištová Škochová)

Život na zemi, celé stvoření, je charakteristické Jednotou. Tuto skutečnost si pomalu začíná uvědomovat, teprve až dnes, i člověk. Je známou věcí, že přírodní národy světa uctívaly odpradávna rostliny i stromy. Právě tak věřily, že strom I člověk mají svou duši. Další objevy posledních období naší éry pak vypovídají jednoznačně též o léčebné schopnosti rostlin a stromů. O skutečnosti, že jak člověk, tak I kámen a strom mají svou duši, již vypráví moudrost orientální filosofie. Proto věnujme nyní stromům větší pozornost. Určitě to zasluhují, vždyť je víc než jisté, že v budoucnu kterýkoliv z nich může významně ovlivnit naše zdraví I život.

• Abych na to navázala patřičným způsobem, ráda bych začala u duší stromů. Nedávno jsem se tak bavila s pár osůbkami o síle, která vyzařuje ze stromů a my ji můžeme zřetelně cítit. Na to navázal další známý, který popsal, co se mu přihodilo, když se jednou dotýkal stromu.

• “Šel se projít a měl zřejmě nutkání pocíti energii sálající ze stromů, tak se náhodně dotýkal na pohled vypadajících veselých a zdravých stromů. Pak uviděl, ale jeden, který ho něčím zaujal a rozhodl se, že se u něj na chvíli zastaví. Po chvíli strom objal a ucítil nejen sílu a zvláštní druh tepla, které ze stromu vycházelo, ale v mysli se mu honily obrazy a události, o kterých si byl jist, že nejsou jeho. Uvědomil si, že mu zřejmě strom předal jakési vzpomínky na události, které sám zažil.”

• To mě opět přivádí k myšlence a otázce .. Mají stromy duši jako lidé ? .. možná ne identicky jako u nás lidí, ale jsem přesvědčena, že určitou formu duše, která cítí a vnímá, uchovává si vzpomínky, jsem si jistá, že tuto formu duše vlastní každý strom v okolí. Je jasné, že existují stromy, které dokáží pěkně vyděsit a působí zlověstně, stejně jako u lidí, ale jsou také stromy, které nás těší jen, když se na ně podíváme.

• Běžně se přece dotýkáme s oblibou různých krystalů, protože zarputile věříme, že nám pomohou, že mají nějakou moc, která je schopna nám pomoci. Jsou lidé, kteří k takovýmto krystalům promlouvají (Věřte mi-pár jich znám :-D) A jsou zase lidé, kteří místo krystalům věří v přírodní moc, moc rostlin a stromů. Mnohé staré civilizace věřily, že stromy jsou bytosti s duší, srdcem a tudíž city a životem. Já tomu věřila už jako malé dítě. Představovala jsem si stromy jako bytosti podobné vílám, elfům nebo obrům. Představovala jsem si, že se před námi jen tváří, jako že nejsou živé a že se nehýbou. Věřila jsem tomu, že se za tichých, hlubokých nocí hýbou a mohou s námi komunikovat. Vzpomínám si jak jsem si jednou vyslechla zajímavou historku.

• Kdysi existovalo překrásné, skryté údolí stromů. Byly to mohutné a velice staré stromy, živé jako já, hýbaly svými mohutnými těly, myslely, cítily a dokonce k nám promlouvaly. Byly moudré a my lidé jsme k nim vzhlíželi jako k bytostem mocným a láskyplným. Mnoho stromů se rozhodlo pustit některé tvory do svých životů a domovů. Stromy učily tvory a lidi moudrosti myšlení, léčení a řeči.

  Všichni mluvili svými vlastními jazyky, ale když rozmlouvali se stromy, mluvili jazykem, který je stromy naučili. Dlouhá léta žili lidé, tvorové, různé bytosti v souznění s přírodou a moudrými stromy, ale po dlouhých klidných desetiletích přišla mladá generace agrasivních lidí, kteří měli taktéž sklony k zradě. Mnoho z nich se vydalo do světa a pak se zčali vracet v početnějším seskupení než odcházeli.

  Lidí přibývalo, tím I nové mravy a zvyky až to jednou vyústilo ke zneuctění jednoho z nejstarších a nejmoudřejších stromů. Jak jinak než kvůli zbraním. Stromy se natolik polekaly, že přisly o hlas a mohly se dorozumívat pouze psychickou silou. Stromy ze strachu zdřevěněly a ztuhly natolik, že od nich většina lidských bytostí utekla a hledala příjemnější prostředí. Stromy osamocely a navěky si zapamatovaly zradu, která byla vykonána. Jen málokomu nechají nahlédnout do své duše.

• Zamysleme se, jestliže mají stromy a rostliny duši, pak cítí, vnímají a přemýšlejí. Uchovávají si vzpomníky (Viz.: můj známý a přenos vzpomínek.)

  Moudré a silné stromy “mají” tedy schopnost nám porozumět a cítit, uchovávat si na vše kolem vzpomínky. Stejně jako můžeme I my. Mají moc pomoct nám, tak jako my jim.

 Adelle Naelle