Pohanské svátky

Opět, z internetové stránky www.wicca.cz

Imbolc
Datum: 1. – 2. února
Další názvy: Candlemas, Brigantia, Oimelc, Svátek svící, Hromnice

O tomto svátku se děje několik věcí naráz. Začneme u starého Boha, který stále ještě obývá svou podsvětní říši.
Během zimy se totiž jeho síla pomalu ztrácí a jeho podoba se rozpouští do temnoty až s ní zcela splyne. Bůh předchozího roku postupně přestává existovat a někdy okolo Ostary je již zcela pohlcen svou vlastní tmou a
nevědomím. Toto nevědomí však stále ještě ovlivňuje svět. Neboť mladý Bůh a Bohyně jsou na jarním začátku svého cyklu ještě neovládnutí vědomou myslí.Naopak mladý Bůh v tomto čase vyrostl do mužské podoby a dosáhl pohlavní dospělosti. Je zasvěcen do mužských mystérií, učí se lovu a toulá se svobodně po světě. V čase Imbolcu oslavujeme především falický aspekt mladého Boha. Jeho síla stále roste, jak přibývá dne a ubývá noci. Světla je víc a víc a temná stránka starého Boha postupně opouští tento svět. A lidé na zemi zatouží po lásce své Velké Bohyně. O svátku Imbolc ji volají zpět na zem a hlasy dolehnou až dolů do hlubin země. Bohyně slyšíce vyslovovat své jméno zatouží opět spatřit své děti. Starý Bůh již nemá dost síly na to ji zadržet a ona se vydává zpět na denní světlo. Proto je Imbolc svátkem světel, svící a ohňů. Jejich záře oslabuje temnotu a ukazuje Bohyni cestu k nám. A ona opouští temnoty a přichází zpět do tohoto světa.

Ostara
Datum: 21. – 22. března
Světová strana: východ
Živel: vzduch
Další názvy: Jarní rovnodennost, Alban Eiler, Eostre, Jarovít

Bůh je na jaře ve svém divokém aspektu pána zeleného lesa. Je Rohatým Bohem lovu, který se volný a svobodný prohání po hlubokých lesích vybaven jen svým mocným kopím. Bohyně, která se vrátila z podsvětí, nyní chodí volně po zemi a prochází se pod stromy a hvězdami. Také ona je volná, nespoutaná a svobodná. Mluvíme o ní jako o panenské lovkyni, která přináší do světa čirou radost a mládí čerstvě narozeného jara. Její krok je lehký jako krok bílé laně a kde se její bosé nohy dotýkají země, tam rozkvétají květy a zelenají se stromy. A jedné noci, když zrovna svítí jasný měsíc a nebe je plné hvězd, mladý Rohatý Bůh potká Panenskou lovkyni a zamilují se do sebe na první pohled. Dívají se jeden na druhého v němé úžasu a překvapení a blíží se jeden ke druhému. Podle učení velké části tradic se spolu také pomilují a od toho okamžiku se prohánějí po lesích společně. Oba jsou mladí a divocí, nezatíženi zodpovědností, myšlením a břemenem starostí o tento svět. K tomu lze dodat, že pro Boha tímto svátek začíná nejradostnější období kola roku, neboť po beltainu a především po letním slunovratu začínají jeho krušné časy a ani po tom už to nebude lepší…

Beltain
Datum: 30. dubna – 1. května
Další názvy: Rudemas , May Eve, Čarodějnice, Valpuržina noc, Valpurga, 1. máj

Beltain je jeden ze dvou nejdůležitějších svátků kola roku, jehož mýtický význam je velmi prostý. Ve své podstatě znamená oslavu všudepřítomné vitílní síly, která tepe v žilách tohoto světa – síly, která prostupuje vším a všemu dává život, která pohybuje se rychlostí větru a žhne silou neuhasitelného ohně; síly, která šumí jako voda ve všech věcech a která oživuje zemskou hmotu a žene ji vpřed po spirále evoluce. Je to ona síla, která je mužem i ženou, světlem i tmou. Tato síla je spojením protikladů a přitahuje je k sobě do čiré jednoty. Je to tato síla, která je podstatou sexuálních pudů a která vzniká spojením opačných pohlaví. Z tohoto důvodu se na Beltain oslavuje svatba Boha a Bohyně, kteří jsou od této chvíle spojeni a svázáni jeden s druhým. Zároveň je Beltain svátek plodnosti, neboť veškerá semena jsou zaseta a je třeba jejich plodnost podporovat všemi možnými způsoby. Jak jsme již řekli, Beltainu vládne sexuální princip, k jehož oslavě byly odedávna zapalovány veliké ohně. Je to jeden ze svátků, který přetrval nejdéle a jelikož byl nejhlouběji zakořeněn v myslích lidí, patří k těm, které jsou dodnes nejzřetelněji patrné ve folklóru.Plodnost totiž byla pro naše předky principem, který určoval míru blahobytu, život i smrt. Z tohoto důvodu bylo jeho vykořenění pro křesťanskou církev velice obtížné. A jelikož se jednalo o svátek plodnosti a sexuality, nebylo jej možné ani dost dobře adaptovat do křesťanství, neboť v monoteistických náboženstvích pro sexualitu není s výjimkou různých zákazů a tabu příliš mnoho místa. Dnes je tento svátek spojen spíše s upalováním čarodějnic. Avšak pokud bychom se chtěli dopátrat jeho skutečného významu, měli bychom věnovat pozornost májkám, které dodnes v tomto čase zdobí český venkov. Překrásný falický tvar tohoto symbolu ční nad každou vsí jako opětovné potvrzení principu plodnosti a sexuality a nenechá nás na pochybách o tom, jak to s tím prvním májem vlastně kdysi dávno bylo.

Letní slunovrat
Datum: 21. – 22. června
Světová strana: jih
Živel: oheň
Další názvy: Litha, Alban Heruin, Midsummer

O letním slunovratu je noc nejkratší a den nejdelší z celého roku. Zároveň v tento den začíná léto a co nevidět začne dozrávat první ovoce. Slunce má v tento čas největší sílu a mýtická cesta Boha vrcholí společně s jeho silou.
Říká se, že letní slunovrat je svátkem víl a jiných lesních bytostí. Jak víme, předvečer letního slunovratu také dostal název Svatojánská noc a podle mnoha lokálních pověstí lidé touto dobou potkávali v lesech různá světla, přírodní duchy, hejkaly, bludičky a další obyvatele českých lesů a luk.
Dny neomezené svobody Rohatého lovce ze zeleného lesa jsou úderem letního slunovratu definitivně sečteny. Bůh se totiž stal otcem a je čas, aby přijal svůj díl odpovědnosti za život, který nyní dřímá v lůně Velké Bohyně. Tento život je úrodou a všemi plody, které během letního období naše Země vydá, aby uživila všechny svoje děti. A tak se z Rohatého Boha, divokého a bezstarostného, stává Bůh Otec a Král, který přijímá odpovědnost za své království, musí jej chránit a pečovat o něj jakož i o všechny své podané. Tato událost je pro něj pochopitelně skličující a to zejména z toho důvodu, že již pomalu začíná tušit, co ho čeká o svátku …

Lammas
Datum: 31. července – 1. srpna
Další názvy: Lughnasadh, Dožínky, Loaf mass, Frey faxi

Lammas je prvním svátkem, který je spojen s děkováním Zemi za úrodu. Nejznámějším symbolem tohoto svátku

jsou obilné klasy, kukuřice a různé obilné výrobky, které jsou zároveň spojeny s Bohem a s jeho úlohou v tomto svátku. Tak jako je obilí posečeno a následně mláceno, abychom z něho mohli umlít mouku a upéct chléb, tak i Boha čeká podstoupení oběti, aby země mohla vydat svou úrodu a nakrmit své děti.Podle Wiccy se Bůh v tento čas stává Bohem obětním, který umírá z lásky pro svou zemi, kterou spravuje a které vládne. Je to právě Bohyně, kdo jej usmrtí a přetne vazbu, která Boha poutá k tomuto světu. Bůh se tak vydává na dlouhou a strastiplnou cestu hrdiny, během které má poznat, odhalit a posléze ovládnout mystérium smrti. Vstupuje do podsvětní říše, kde usedne na svůj trůn podsvětního krále a pána temnot.

Mabon
Datum: 21. – 22. zaří
Světová strana: západ
Živel: voda
Další názvy: Podzimní rovnodennost, Alban Elfed, Vinobraní

Mabon je druhým děkovným svátkem, který navíc obsahuje známý mýtický motiv o sestupu do podsvětí. Tento příběh je také znám jako pověst o Deméter a Persefoně. Bůh jako pán temnoty se naposledy vrací zpět na zem.
Vrací se pro svou lásku – Velkou Bohyni, aby ji odvedl s sebou do svého domova, neboť bez ní nemůže žít. A ona jde s ním a její světlo opouští tento svět. Bůh a Bohyně pak usedají na trůn v podsvětní říši.
Podzimní rovnodennost je také časem vinobraní a sklizně jablek a k jejím symbolickým motivům patří ovoce všeho druhu. Je to svátek plný melancholie a nostalgie, kdy lidé vidí, jak Bohyně z tohoto světa odchází a sluneční svit našeho Boha se také ztrácí a nevrací se.

Samhain
Datum: 31. října – 1. listopadu
Další názvy: Halloween, Hallowmas, Samhuin, Hallows eve, Dušičky

Samain je známým svátkem smrti. Tak jako se o svátku Beltain slaví život, o Samainu se učíme poznávat mystérium smrti. Na Samain se otevírají brány mezi světem lidí a světem mrtvých. Proto se s nimi můžeme setkávat,
rozmlouvat s nimi a během rituálů v kruhu je samozřejmě můžeme pozvat k oslavě. Samain a Beltain jsou tradičně považované za nejdůležitější svátky vůbec a dohromady tvoří nerozlučnou dvojici symboliky života smrti. Můžeme si také všimnout, že o těchto svátcích jsou mýtické motivy poměrně skromné. Jejich symbolické poselství tkví v tom, že zatímco na Beltain jsou Bohové na zemi a radují se spolu, na Samain jsou v podsvětí, v království smrti a radují se rovněž. Pro nás pohany to znamená, že život a smrt jsou stranami téže mince a v obojím lze nalézt radost.Jak již bylo řečeno, mezi Bohem a Bohyní se o tomto svátku nic moc neděje, neboť jsou šťastní a spokojení ve světech, kam odcházejí mrtví. Podle některých tradic se spolu milují také o svátku Samain a právě z tohoto spojení pak vznikne nový život o svátku Yule. Samainem začíná temné období, které končí až svátkem Imbolc. Pro nás čarodějnice je to období meditací, introspekce a studia.

Yule
Datum: 21. – 22. prosince
Světová strana: sever
Živel: země
Další názvy: Zimní slunovrat, Midwinter, Alban Arthuan, Kračun

Yule je časem největší temnoty, kdy je den nejkratší a zdá se, že noc trvá celou věčnost. O půlnoci letního slunovratu se pak rodí mladý Bůh slunce, který je příslibem návratu léta a světla na zemskou pláň. Dítě je zlatým
darem Velké Bohyně tomuto světu, který by bez Slunce nemohl existovat a všechen život by zanikl. Tento její dar si dodnes připomínáme starým zvykem vzájemného obdarovávání. Svět je nyní zachráněn před temnotou. A i když následující dva týdny budou ještě plné nejtemnější tmy, naše dítě příslibů a nových začátků je na světě a pohanské děti nemusí mít strach o nadcházející jaro, protože mladý Bůh jednoho dne zesílí, dospěje a zalije zemi svým zlatým svitem.Čas zimního slunovratu je zároveň časem radovánek, které mají zahnat strach z temnoty, ve které se všichni ocitáme. Tma zahání všechny duše ke světlu a teplu rodinného krbu. A my hledáme své blízké, ať už z rodiny, z covenu nebo z řad našich nejbližších přátel, abychom se navzájem těšili ze své přítomnosti a jeden druhému pomohli překonat období nejdelších stínů. Proto se společně radujeme, oslavujeme narození Boha, dáváme si dárky a jeden druhého činíme šťastným. Tančíme, pijeme víno a medovinu, blázníme a smějeme se, neboť tma je všude kolem nás a stíny, ty se přece vždycky bály smíchu.