Zajímavé pohanské pojmy

Adbertos – doslovně „oběť “ Keltové často s oblibou podávali oběti, svým bohům, rodině či přátelům. Dnes spíše označováno jako “ dar „.

Annwfn (ónnún) – název pro velšský „Jiný svět“ v angličtině známý jako Avalon.

Archetyp – archetypní symboly k nám všem hovoří v ekumenickém jazyce podvědomí. Jsou to obrazy zahalující naše sny, představují inherentní sílu božstev a nástroj umožňující všechny formy věštění. Archtypní představy se používají ve velké míře při duchovním putování.

Aspekt – zvláštní princip nebo část tvořivé životní síly, s níž se pracuje nebo je uznávána v jednu určitou dobu.
Např.: Brid(Brigid) je mateřským aspektem bohyně.

Beltaine – (bíltín též bóltein)

Besom (bísam) – čarodějnické koště. Jako nástroj se koště používá k zametání posvátného území, podlahy v kruhu nebo vymetání negativních vlivů. Na košťata se často nasedalo nebo se na nich „jezdilo“ v rituálech plodnosti nad obilím.
Starou gaelštinou – beišam.

Cailleach – ve skotské gaelštině to doslova znamená „stará žena“
Tento pojem se používal jako výraz úcty pro bohyni babici. Dnes má spíše halivý význam.

Cairn – kamenná pohřební mohyla používaná Kelty. Uctívaly se o Mabonu. Keltové na jejich ochranu chovali zvláštní druh psa „cairn terrier“ skotský teriér.

Cauldron – známý čarodějnický název pro kotel. Jde o představu prvotní bohyně s kalichem nebo pohárem.

Coven – skupina čarodějnic, které společně pracují a uctívají bohy. Může se skládat z libovolného počtu čarodějnic, mužů i žen, ale tradičním počtem je 13. Což odráží 13 měsíců v solárním roce nebo 3 osoby na každé roční období + velekněz(velekněžka)

Deosil – pohyb, práce, tanec vykonávaný v kruhu ve směru hodinových ručiček. Tradiční směr používaný ve tvořivé magii. Také používaný výraz pro tento směr “ ve směru slunce “

9 – Keltské posvátné číslo

Dualita – spojuje protiklady, např. : dobro a zlo, a přenáší tyto významy do dvou oddělených božských forem.

Esbat – pohanský svátek, připadající na každý úplněk. Slovo esbat pochází z francouzského s´ébattre, které znamená „skotačení“ nebo „dovádění“.

Evokace – akt přivolávání přítomnosti božstev, přátelských duchů, hrdinů nebo živlů do kruhu či domu.

Fleadh Aise – doslova znamená „Svátek věku“. Je to každoroční hostina lidu Tuatha De Danann, kterou irští pohané někdy slaví o Lughnasadhu.

Grimoire – Kniha magických kouzel a rituálů.

Gwald Yr Haf – Jeden z názvů pro velšský „Jiný svět“, zemi mrtvých.Překládá se jako „země léta“ a stala se základem pro Zemi mrtvých, známou jako „letní země“ kultu Wicca.

Hadi – symboly reinkarnace a obnovy.

Hera – hrdinka.

Hořící hranice – Anglický název : balefire
Moderní anglický název : bonfire
Tradiční společný oheň používaný při sabatech.

Hudební magie – „písňové kouzlo“Kouzlo vytvářené pomocí písně. Populární Keltská metoda mnoha bardů.

Hůlka „wand“ – rituální nástroj, který má původ v ceremoniální magii.symbolizuje buď : -vzduch/východ – oheň/jih
Hůl „staff“ – viz. : wand

Chaplet – koruna (věnec) na hlavu, obvykle vyrobena z květin. Nosí se o svátku Beltaine. Zhotovuje se i z vinné révy a jiných přírodních materiálů.

Invokace – akt vtahování aspektu určitého božstva do vašeho fyzického já.

Cruachan „jeskyně“ – údajně vstup do jiného světa.

Kolo roku – představa věčného cyklu času.V pohanské mytologii bohyně otáčí Kolem roku a přináší změny pro své období.

Symboly : věnec, prsten, had držící ocas v tlamě, kolo s osmi paprsky.

Kruh – posvátné místo, v němž se provádí veškeré magické úkoly a rituály. Kruh obsahuje zvýšenou energii, poskytuje ochranu pro čarodějnici a je vytvářen a rušen její vlastní energií.

Kruhy bytí – v druidské filozofii : makrokosmos a mikrokosmos rozdělen do tří kruhů existence.
Vnitřní kruh : abred
Střední kruh : gweynfyd
Vnější kruh : ceugant

Magie – definice Aleistera Crowleyho : „Magie je věda a umění uskutečňovat změny podle vlastní vůle.“ Magie je práce a práce je o sabatech zakázána.

Ogam – stará keltská abeceda.

Panteismus – víra v mnoho božstev, které jsou ve skutečnosti jedním, protože jde pouze o všechny aspekty
jediného tvořivého životního zdroje. Keltské pohanství je panteistické.

Pohan – obecný název pro někoho, kdo se věnuje náboženství země a přírody.
Pohanské pravidlo „Rede“ – „Dělej, co si přeješ, pokud to nikomu neublíží.“ Rede zakazuje pohanům ubližovat živým bytostem nebo aby narušovali něčí svobodnou vůli. Viz. : také „zákon trojnásobku“ a „zákon odpovědnosti“.
Polarita – vyjadřuje, že všechno má v sobě dvě strany nebo dvě síly, které nejsou zcela odděleny. Např. : Ze svých bohů můžeme načerpat sílu pro dobro i zlo, tyto odlišné síly nejsou odděleny.

Polyteismus – víra v existenci mnoha různých božstev, z nichž každé má své panství a zájmy a nemusí mít mezi sebou žádný duchovní nebo rodiný vztah.
Polyteismus narozdíl od většiny pohanů neuznává jediný zdroj nebo sílu tvoření.

Přitahování měsíce – Starý pohanský rituál vykonávaný o esbatech, aby se přitáhly síly úplňku v jeho aspektu velké Bohyně Matky do těla čarodějnice.

Přitahování slunce – Doprovodný, méně známý, rituál Přitahování měsíce kdy je podstata boha slunce přitahována do čaroděje.

Sabat – všech 8 slunečních svátků pohanského roku.
Sabat = „odpočívat“
Všechny sabaty začínají při západu slunce v předvečer dnů, které jsou pro ně určeny.

Samhain – (souín, souin, sevón)

Samhradh – léto – v keltské gaelštině.
Jedno z uznávaných období začíná o Beltaine.

Svazování rukou – pohanský sňatek uzavíraný na určité časové období, podle zvyku příšlušné tradice. V irštině : svazování rukou – lanamnas, novomanželé – lanamnain

Teurgie – slovo označující magické spojení lidské bytosti s božskou silou. Příkladem je invokace.

Tradice – větev pohanství, jíž se řídí jednotlivá čarodějnice nebo skupina.

Transcendentní božstvo – Bůh, Bohyně na něž je pohlíženo jako sídlící vně člověka než v něm.
Neinvokovatelné božstvo.

Trojice také triáda – Trojná bohyně nebo ve starých kelstkých mýtech i mužské trojice.

Trojnásobné požehnání – Keltský zvyk podle něhož Trojná Bohyně žehná nohám, oblasti lůna či genitálií a hlavě.

Uzemění – Rozptýlení přebytečné energie vytvořené během magického nebo okultního rituálu jejím vysíláním do země.

Úlitba – pokrm nebo nápoj rituálně podávaný božstvu, přírodnímu duchu nebo bytosti bez těla.

Velký rituál – Symbolické sexuální spojení (také posvátný sňatek) bohyně a boha, které se ve většině tradic uzavírá o Beltaine, v mnoha dalších o jiných sabatech. Symbolizuje prvotní akt stvoření, z něhož pochází veškerý život.
Sex. spojení je rituálně vyjádřeno vložením nože athame, falického symbolu, do kalicha nebo kotle cauldronu, symbolu lůna.

Živly – oheň, vzduch, voda, země, (duch/éter).