Živly

29.01.2010 16:31

Napsáno před pár měsíci, když jsem si uvědomila jak moc pro mě znamená život, láska a příroda. Vše kolem mi najednou přišlo úplně jiné ...

 

Země

Veselé tóny zeleně odráží se v naší mysli,

kde dálné kouty propadají stínu.

V hlubinách země, tvorové bez očí žijí své životy.

 

Vzduch

Sílu jeho ucítíme za bouřlivých nocí,

když škvírkami mezi okny skučí meluzína.

Zvědavá tvář naše přitisknutá k nim,

poslouchá zmučený hlas otrhané duše.

 

Oheň

Zářivé tělo, mihající se stíny tančíc na zdech.

Modrý dech smrti, co jako nebesa, daje nám životy.

Rudý dotek života, co jako slunce, s životy našimi hraje si.

Je noční můrou znetvořených tváří.

 

Voda

Tekuté stříbro tavené nad žhnoucí pecí,

plyne pod šedým příkrovem mračen,

kdy slunce zapadá za závěsem z černého sametu.

S ledovým objetím vynese nás vzhůry,

pohled náš stočen do nejzazších koutů temnoty.

 

 

Adelle Naelle